Otavská vinička

Tito miniaturní, pouhým okem takřka neviditelní škůdci útočí a nejvíce škodí zpravidla na začátku vegetačního cyklu, kdy se začínají rozvíjet letorosty. Nejčastěji se na révě vyskytují dva druhy roztočů, z nichž nebezpečnější  je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis). Ten na jaře napadá nejmladší, rozvíjející se části rostlin a sáním způsobuje jejich deformace, perforace a zakrňování. Při masivním napadení vrcholové části rostlin zastavují  růst,  nekrotizují a odumírají. Hálčivec tímto způsobem může zásadně poškodit i květenství a tím omezit, či zničit úrodu.  Vrchní strana listů bývá  zkrabacená, vrásčitá a zasažení tímto roztočem se označuje jako kadeřavost révy - akarinóza. V pozdějším průběhu sezony zpravidla intenzita poškození mladých částí rostlin postupně ustupuje, avšak aktivní přítomnost hálčivce prozrazují charakteristické  drobné černé tečky na ploše starších listů - svraštělé nekrózy kolem vpichu po sání roztoče.

Méně nebezpečný než hálčivec je vlnovník révový (Colomerus vitis) , který na listech způsobuje charakteristické vyvýšené "nádorky", vyboulené nahoru nad  lícovou stranu listu.  Prohlubně pod nádorky jsou hustě vyplněny bílou plstnatou pavučinkou. U některých (modrých)  odrůd bývají nádorky na listech zbarveny do červena. Není mi známo, že by na rozdíl od hálčivce vlnovník dokázal zásadním způsobem omezit růst rostliny a redukovat úrodu. Zasažení rostlin vlnovníkem se nazývá plstnatost révy - erinóza.

Jako ochranu před roztoči používám tyto prostředky:

a) Preventivní sezónní  postřik - omytí celých keřů roztokem polysulfidické síry - Sulkou a jejími obchodními variantami. Postřik se provádí na jaře těsně před rozvitím pupenů, nejpozději  (a podle mého názoru i nejlépe) ve fázi  rozpukání pupenů. Pozor - pro zelené rostlinné plochy je používaná silná koncentrace sirnatých prostředků (např. Sulka se ředí na 5%) toxická a při přímém kontaktu dochází k jejich popálení. Před aplikací se snažím z kmínků a starších ramen ručně odrbat a oloupat starou odchlipující se borku, neboť vytváří roztočům a jimi nakladeným vajíčkům ideální úkryt a chrání je před přímým zasažením postřikovou jíchou. Dříve jsem tento hlavní zásah ještě kombinoval doplňujícím postřikem keřů prostředky na bázi rostlinných olejových  emulzí, např. Biool-em a to ve fázi počínajícího rašení letorostů o délce přibližně 2-3 cm. Tento druhý - pojišťovací postřik už ale v poslední době z časových důvodů neprovádím. (Jeho hlavním účelem byla snaha o likvidaci puklic, které mi na dvou keřích "zbyly na památku" po původní staré rostlině, která jimi byla zamořena).

b) Kurativní ochrana, prováděná v případě silného výskytu během vegetace - v minulosti se mi dobře osvědčil akaricidní prostředek Magus, kterému však skončila registrace a přestal se prodávat. Od roku 2014 jsem jej nahradil prostředkem Sanmite, který zdá se, je rovněž dobře účinný.  Účelný je postřik v období  kolem poloviny srpna, kdy se poslední generace roztočů připravuje na kladení zimních vajíček.

c)  Od roku 2015 hodlám vyzkoušet biologický prostředek PREV-B2, což je primárně listové hnojivo s vedlejším účinkem na potlačení výskytu širokého spektra žravých škůdců, včetně roztočů.

Někteří vinaři začali používat biologickou ochranu s využitím dravého roztoče Typhlodromus pyri. Já jsem k této metodě prozatím spíše skeptický, neboť nemám dostatek informací o její účinnosti ve víceletém časovém horizontu. Její značný hendikep spatřuji v omezení  výběru ochranných pesticidních prostředků proti jiným škůdcům a chorobám. Vadí mi, že člověk prakticky nepozná, do jaké míry může tím kterým přípravkem kolonii užitečných roztočů ublížit, či ji nechtěně oslabit.