Diamant
Diamant pěstuji u jižní kamenné zdi. Pochází z mé prvotní výsadby v roce 2004. Jedná se o roubovanou rostlinu na neznámé podnoži. Je to čistá Vitis vinifera, evropská réva, se všemi klady a zápory z toho plynoucími.
U Diamantu bych určitě vyzdvihl a podtrhl jeho chuť. Je příjemná, dokonale vyvážená, bez výrazných odstínových nuancí. Prostě taková, že když by si člověk přinesl takové hrozny z obchodu domů, byl by příjemně spokojen a pochutnal by si. Dužina je pevná, příjemně chruplavá, slupka tenká a při jídle drobná semena v ústech nevyrušují. Při hodnocení ostatních odrůd budu Diamant používat jako chuťový standard nebo pomyslný etalon kvality a jsem zvědav, které z nich jej v tomto ohledu předčí.
Jinak tato diamantová odrůda, původem ze Slovenska je velmi plodná a vyžaduje probírku hroznů, jinak bobule zdrobňují a odsouvá se termín sklizně. Ovšem toto platí, pokud není réví a jeho plodné pupeny silněji zasaženo padlím, pak se následná úroda výrazně snižuje. Hrozny jsou velké, bobule střední až velké velikosti. Vytváří hojné zálistkové hrozny. U mě dozrává díky záhřevné zdi, podobně jako Vitra, přibližně od poloviny září a koncem měsíce je již zcela zralá. Pokud by obě rostly volně, dozrát by určitě nestihly. Na houbové choroby je Diamant citlivý tak, jak se na pravověrnou evropskou révu sluší a patří. Tedy dost. Je potřeba jeho zdravotní stav průběžně sledovat a občas mu nějakou tou chemií k lepšímu zdraví dopomoci. Přiznám se, že dvouleté experimentování s biologickými ochrannými preparáty na tomto keři klasické evropské révy, rostoucímu na zdi, jsem absolutně nezvládl a kompletní úrodu hroznů roku 2016 a 2017 jsem musel vyhodit. Na vině bylo padlí, které dokázalo keř plíživě zcela zdecimovat. A tak se u této odrůdy pokorně a nerad vracím ke standardním syntetickým pesticidům. Padlí je totiž pěkné svinstvo!
(aktualizace 10/17)
Fotografie
