ES15-53
Není to omyl, vím, že ES 15-53 je podnožová odrůda, ale rostou na ní i slušné hrozny. Tak proč si o těch jejích hroznech, které se kupodivu dají jíst (samozřejmě i moštovat) něco krátce neříci? A jelikož se mi kvůli tomu nechtělo ve fotogalerii zakládat novou složku podnožových odrůd, tak jsem ji sem mezi své "hýčkané stoláky" ilegálně propašoval. Její chuť je totiž dost odlišná od ostatních, proto stojí za zmínku.
Odrůda pochází ze severní Ameriky a šlechtitel, pan Elmer Swenson do ní namíchal různé druhy amerických rév. Jako podnož není primárně určena k tomu, aby plodila. Hrozny je proto nutno považovat jen za jakýsi bonus, třešničku na dortu. Takže nepřekvapí, že jsou malé a celková plodnost keře maličká, neboť na každém letorostu se urodí maximálně jeden pidihrozen, obsahující jen několik bobulí. Někdy jsou jen 2÷3, jindy je jich 10 a pokud jejich více, než 20, je to skoro zázrak. Kulaté bobule zeleno-žluté barvy jsou v porovnání s klasickými moštovými odrůdami spíše větší, o průměru přibližně 15 mm. Chuťově se jedná o variaci klasického Charváta. Kdo Charváta, alias Chorváta a jemu podobné odrůdy někdy ochutnal, ví o čem je řeč. Je to samostatná kapitola chuti. Jsou však lidé, kterým tato ovocná – "jahodová", či "angreštová" chuť, označovaná jako labrusková (podle druhu révy Vitis labrusca), vyhovuje a chutná. Já z ní sice na zadku přímo nesedím, ale pár bobulí pro každoroční symbolické připomenutí, že něco takového existuje, se zájmem ochutnám. A manželka si z této odrůdy uďobne velmi ráda.
Můj keř ES 15-53 vůbec netrpí plísňovými chorobami, neviděl jsem na něm padlí, hroznů si vosy a sršni nevšímají do poslední chvíle, kdy je na zahradě možno sosat z jiných sladkých zdrojů. Ale když je nouze, nepohrdnou ani tímto typem Charvátu.
Přemýšlel jsem o tom, jaképak by se asi na ES15-53 urodily hrozny, pokud bych keř nestřihal jako doposud způsobem "na hlavu", ale ponechal bych klasický tažeň a s ním plodné pupeny na dlouhém dřevě? Byly by hrozny větší? Zkusil jsem to v roce 2017. Očekávané zvětšení hroznů se ale nedostavilo. Na dlouhém dřevě se urodily stejné pidihrozínky s několika kusy bobulí, jako na pupenech z krátkých čípků hlavy.
PS: ve své kolekci mám ještě dvě další odrůdy, Binovu (selekce z mutací SO-4) a neznámou podnož, které říkám "brněnská". Binova také plodí, ale jen nepoživatelné "broky" a brněnská podnož má jen samčí květy, takže je z konzumentského hlediska neplodná.
(aktualizace 10/17)
Fotografie
