Viktoria
O Viktorii platí téměř vše, co jsem napsal o JCHD. Má také pouze ženský typ květu, a proto potřebuje cizího opylovače. Roste bujně. U mě vytváří spíše menší rozvolněné hrozny, což je pravděpodobně důsledkem drsnějších klimatických podmínek v době květu a proto i méně kvalitním opylení m. Bobule jsou středně velké, po dozrání mají atraktivní červenou barvu purpurového odstínu. V porovnání s JCHD se Viktoria vybarvuje dříve, ale cukry nabírá pomaleji. U mě zraje asi o 14 dnů později, až na konci září, či spíše až v říjnu. A to už je velmi na hraně, hrozny již v této době nestačí nabrat potřebný vyšší obsah cukrů. V chuti je cítit velmi mírné muškátové aroma. Struktura bobulí je rozměklá, dužina má charakter "hustší marmelády", slupka je jemná a v ústech se rozpadavá. Semena jsou spíše větší a v mnoha bobulích tvrdá. Taková konzistence nemusí mnoha lidem vyhovovat, včetně mne, ovšem najdou se jiní, kteří jsou s měkkými, až blátivě rozpadavými bobulemi spokojeni, např. manželka. Asi i proto se Viktoria stala oblíbenkyní vos a sršňů, a proto je ochrana hroznů před hmyzem nutná. Zvláštní je, že na ni přednostně útočí i přes to, že vedle rostou momentálně sladší odrůdy. Množství cukru asi nehraje rozhodující roli v jejich preferencích.
(aktualizace10/17)
Fotografie
