Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzkazník

27. 10. 2015

Formulář "Komentáře" můžete využít pro zveřejnění svých připomínek, dotazů a námětů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Přání

(Zdenek, 2. 2. 2020 20:31)

Zdar Tomáši,

vítám Vás v našem klubu "postižených" (pěstováním révy). :-). Ničeho se nebojte a s chutí do toho! Případný každý počáteční nezdar Vás posílí a posune vpřed a to je na tom to nejlepší. Všichni se stále učíme a víme, že se to sice asi nikdy dokonale nenaučíme, ale hlavně, že nás to baví! To je nejdůležitější. Vsadím se, že až se ponoříte hlouběji do hlubin vinařských poznání, tak se zbavíte obavy, že když stříkáme, tak se tím trávíme. Ono je to tak, že když víme, proč to děláme, jak to děláme a citlivě zvolíme účelný prostředek, který aplikujeme v úměrné dávce, tak tím zásadní škody nenapácháme. Rozhodně tím poškodíme přírodu i sebe 1000 x méně, než potravinářští velkovýrobci, jejichž produkty kupujeme v obchodech a jíme běžně každý den a ani nad tím nepřemýšlíme. Tím chci říct, že rozumné využití ochranných postředků Vám v budoucnu umožní pořídit si a otestovat mnohem kvalitnější odrůdy, než ty, se kterými jste se nyní rozhodl začít. Pěstování zcela bez postřiků je určitá filisofie, proti které nemůžeme nic namítat. Ale funguje jen do té doby, než se v naší výsadbě trvale usadí a rozvine nějaký nežádoucí patogen, či škůdce. Pak se spoléhat jen na přírodní síly může vést k dlohodobému zmaru. Problém je v tom, že ty nejhorší patogeny a škůdce sem člověk zavlekl nedávno z jiných kontinentů a naše příroda si proti nim ještě nestačila vytvořit účinné prostředky...

Re: Re: Přání

(Tomáš, 3. 2. 2020 10:27)

Děkuji za přivítání v klubu. Úroveň mého pobláznění vinohradnictvím je přímo neskutečná :D Jak dlouho mi vydrží moje idea "pěstování bez postřiků", to je ve hvězdách. Uvědomuji si, že bez nějakého minimálního množství asi nic zajímavějšího než ono poloamerické Bago nevypěstuji, ale zkusit to musím. :D Ještě jednou Vám děkuji za mnoho cenných rad na této stránce. Jak se bude vyvíjet situace na mém minivinohrádku (ještě mu musím vymyslet nějaké přiléhavé jméno), budu průběžně informovat. Révě zdar! :D

Severni morava

(Jarek, 10. 11. 2019 11:28)

Dobrý den,
chci popřát mnoho úspěchů všem pěstitelům z nevinařských oblastí, vím to podle sebe, bydlím nkousek od Pradědu, 365 n.m výška. Mám 43 hlav, ale teprve od letšního roku. Doposud jsme pěstova pouze VČR, ze kterého mám letos 4 litry svatomartinského vína, jinak jsme vždy došel jen do fáze burčáku a raději ho vypil. Letos jsme nasadil Solaris a Regent, Regent dobrý, ale Solaris mi 4. října hodně zmrznul ( -5 C skoro celou noc), listy všechny a réví tak napůl (od vrcholu níže) zmrznul, poté bylo 14 dní terezianského léta a očka mi vypučela, takže jsem zvědav, jak to bude vypadat na jaře...dám určitě vědět, jak to na jaře bude vypadat.....škoda, byly by to krásné tažně.
P.S. všechny sazenice jsem si v únorů nasadil do rašelinových květináčů, abych získal čas a po zmrzlých je vysadil ven. No jak na potvoru u nás mrzlo v době, kterou nepamatuju....

Re: Severni morava

(Jarek, 23. 11. 2019 23:09)

A nyní je teplo a bez mrazů....

Re: Re: Severni morava

(Zdenek, 2. 2. 2020 19:52)

Zdravím Vás, Jarku,

a kolegiálně posílám přání mnoha pěstitelských úspěchů pod Praděd! I Vám se chci omluvit za pozdní reakci, protože jsem zapomněl sledovat Vzkazník. Pokud Vám Solaris zmrzl 5. října, nic si z toho nedělejte to je v našich končinách normální. V tomto případě nezbylo, než hrozny z keřů otrhat ve stavu, do jakého dozrály a udělat z nich mošt a víno. Nemyslím si, že by Vám po tomto termínu nějak významněji zesládly i kdyby nemrzlo. Přelom září a října je totiž v našich nevinařských oblastech hraniční termín, kdy ještě můžeme počítat s nějakým nabíráním cukrů. Po tomto termínu je to už jen paběrkování a čekání na zázrak, kerý se obvykle nedostaví. Myslím si, že pokud nepěstujete vyloženě v nějakém chladném místě, měl by Vám Solaris standardně dozrávat do solidních cukrů. Solaris je pro nás, "arktické vinaře" požehnáním. To Regent je v nabírání cukrů výrazně pomalejší a s ním už trošku víc riskujete, že se to nemusí každý rok dokonale podařit. Ať se daří !

Re: Re: Re: Severni morava

(Jarek, 2. 2. 2020 22:22)

Zdravím i já Vás Zdenku,
Solaris mám na volném prostranství, Regent mám na jižní straně domu, tak aby mi mohl dozrát, s ním bych na volném prostranství jak píšete i vy, nerad riskoval. Dlouho jsme studoval pro a proti, až jsem si vybral Solaris, jak píšete vy, pro arktické vinaře. Rozhodně dám občas vědět, jak pokračuji. Ať se daří i Vám!
Jinak jsme dopadl tak, že jsem nakreslil detailní plán pozemků a snažím se využít každé místo tak, abych mněl co nejvíce keřů. No prostě "vinařské postižení"

Odpovědět

Melouny jako lapač.

(Sláva, 21. 8. 2019 11:22)

Zdravím, mám pár hlav révy na Vysočině, na vosy je nejlepší zbytek slupek melounu, krásně je ohlodají a révě dají pokoj, aspoň v menším to funguje.
hodně štěstí.

Re: Melouny jako lapač.

(Zdenek, 24. 10. 2019 17:55)

Díky za zajímavou radu. Já mám za lubem trochu jinou, docela lstivou a zákeřnou metodu likvidace vos, už jsem si ji otestoval v malém. Jenom k tomu potřebuji víc času, abych si vyrobil potřebná krmítka, nastražil do nich speciální návnadu, rozvěsil mezi keře a pak hlavně dokázal návnadu pravidelně kontrolovat a doplňovat. Už se na to chystám pár roků, ale vždy v tomto prohraji kvůli nedostatku času, takže vosy mají hody. Letos obzvlášť ! Přitom každý rok si říkám: Do roka a do dne!

Réva štěpování

(Jan, 19. 10. 2019 17:43)

Dobrý den, moc pěkné stránky. Podařilo se vám révu v domácích podmínkách zaštěpovat? Ve dvou článcích se zdálo, že to nebude tak jednoduché. Jaká je aktuální situace? Máte zkušenosti s přeštěpováním starých keřů novou odrůdou? Děkuji za odpovědi.

Re: Réva štěpování

(Zdenek, 24. 10. 2019 17:45)

Štěpování révy je poněkud obtížnější, než štěpování běžných ovocných dřevin, jádrovin a peckovin, protože ujímatelnost je podstatně nižší. Má to svá specifika, chce to dodržet určité podmínky a pak to docela jde. Cosi jsem už v minulosti naštěpoval s výsledky jak dobrými, tak i horšími, viz. pár článečků zde, ale v posledních dvou letech jsme se k tomu vůbec nedostal, protože když už jsem se ve vhodnou dobu dostal na zahradu nebo do viničky, vždy bylo na práci něco aktnějšího. Snad tedy příští rok... ?

Glenora

(Sotolář Radek, ZF MENDELU, 14. 5. 2019 8:38)

Dobry den,
tato odruda se mi velmi osvědčila při vyrobe rozinek; oproti standardnim - sladkym bezsemennym maloplodym odrudam ma totiž i peknou kyselinku a ta prave dela tu "boruvkovost". Při prezrani kyseliny klesaji a s tim i ta chut, ale zase se zveda cukr......

Re: Glenora

(Zdenek, 14. 5. 2019 12:39)

Bezpochyby je Glenora chuťově zajímavá a osobitá, což se cení. Kolega z Jičína na ni nedá dopustit a patří k jeho TOP odrůdám. Já jsem pln očekávání začal se dvěma keři, ale vzhledem k nedostatku místa musím letos zredukovat počet jen na jeden keř. Novinek je moc, místa málo a člověk stále chamtivě lační po novém a nepoznaném…

Vostorg a Kodrjanka

(Sotolář, 14. 5. 2019 9:22)

par vet k temto odrudam......v naší kotline se pohybuje mnoho Vostorgu a Kodrjanek a pozor na ne! odrudy vznikaly ještě za dozoru vsesvazove SSSR (Rusko, Moldavie, Ukrajina, Bulharsko) a po jejím rozpadu zacala bitva o prava na tyto odrudy (trva dodnes) a tak se vypustily sestřičky a bratricci těchto krizeni (bez licence) a diky zejména Polakum se pravokorenne siri dal a dal. Pravy Vostorg ma bobule protahle ovalne a zraje v pol. srpna; Vostorg rannyj ma bobule kulate a zraje a chloupek drive; pak je Vostorg muskatnyj a Vostorg krasnyj (ten je cerveny a pozdni). Podobne Kodrjanka - ta prava ma bobule protáhlé a tupe ukoncene (zadna spicka)....
Obe odrudy, zel často vykazuji vyrozni příznaky (někdo to mnozi z nemocných keru), jako slaby rust (jsou to divocaci), svetla zilnatina, zplosteni letorostu, vidlicnatost z kolenek, apodob. Pokud toto znate, mate problém! Resenim je zel vcasna likvidace kere i s koreny......

Re: Vostorg a Kodrjanka

(Zdenek, 14. 5. 2019 12:37)


Přesně jak píšete, jak u Vostorgu, tak u Kodjanky jsem řešil před pár roky problém virové nákazy a keře obou odrůd jsem musel vyklučit. Nyní mám Kodrjanku z ověřeného zdroje, kde dlouhodobě prosperovala. Vostorg mám roubovaný z ovocné školky ve Strážnici, zatím se jeví být zdravý. Loni se u mne ale objevil problém na Galahadu a to současně na dvou keřích, vzdálených od sebe 15 km. Jednalo se o zakrnělý růst a nekvalitní svraštělé a rohlíkovitě prohnuté bobule. Problémy s Galahadem hlásili loni i jiní pěstitelé v ČR. Uvidím letos, jak se to bude vyvíjet.

Odrůdy z Bulharska

(Mirek, 20. 1. 2019 5:20)

Ahoj Zdenku, pročítal jsem si opět moc pěkně zpracovaná hodnocení odrůd a mám jenom jednu poznámku. Augustin není jediný vyslanec dalekých bulharských vinohradů v Tvé kolekci, máš tam ještě Dunav, a tomu se bude v Pošumaví líbit určitě. Pokud dozrál V25-20, tak Dunav je ještě ranější.
Držím palec a přeji bohatou úrodu. M.

Re: Odrůdy z Bulharska

(Zdenek, 21. 1. 2019 16:36)

Mirku, díky za povzbudivá slova. Sám jsem zvědavej, co z těch hodnocení za pár let vyleze… Na druhou stranu je to prd, proti lavině, která už vystrkuje růžky z kypré půdy Tvého vinohrádku. To bude mela! :-)

Vyvazování letorostů.

(Jarda, 28. 5. 2018 12:08)

Tady se sice neptám, ale navazuji na svůj příspěvek o tom vylomeném letošním výhonu. Proč se tak děje, proč tak brzy vyvazuji letošní nové výhony? Chci téměř všechnu révu co mám pěstovat formou kordonů namísto Guiota tj,. ohýbání letorostů po řezu révy. Proč? Poněvadž se mi kordony líbí. Stříhají se tuším na 2 až 3 očka a myslím si, že pokud kordony zesílí, že lépe vzdorují mrazům díky dřevu na nich. V řadě zahraničních videí jsem viděl keře s kordony a vypadalo to velmi působivě. Takže již letos, pokud vyrašený výhon dosáhne určitou délku okamžitě ho přivazuji do vodorovné polohy k drátu a tak by měl zůstat po získání potřebné délky na příští rok a do dalších let. Vše ostatní na podzim odstřihnu, nejlépe koncem listopadu, poněvadž letos jsem stíhal koncem února a réva kupodivu slzela a tím se oslabovala. Krom toho jsem se dopustil zásadní chyby, že jsem na Guiota si nechal nejsilnější výhon, který potom jak se ukázalo nebyl vhodný na ohýbání a lýko mi vždy prasklo.
Potom třeba po 5 letech až budou kordony staré nebo nějak poškozené je odstřihnu a založím nové. Takto chci postupovat do budoucnosti. No a ten odlomený výhon, to se mi prostě stalo, poněvadž jsou velmi křehké a musí se postupovat velmi obezřetně. Ale již se stalo. Takže asi tak nějak vypadá moje budoucí strategie. Samozřejmě by bylo zajímavé, pokud by tento můj příspěvek přinesl diskuzi.

Re: Vyvazování letorostů.

(Zdenek, 28. 5. 2018 12:19)

Aha, už jsme to pochopil (viz, váš předešlý dotaz). Vám se Jardo vylomil letorost. Čili letošní zelený výhon. Tak ten Vám asi nezakoření, protože v něm nejsou ještě vyvinuté zárodečné buňky pro kořínky. Ale můžete ho zkusit naroubovat nebo naočkovat.
Zd.

Mám na vás dotaz Zdenku,

(Jarda, 28. 5. 2018 10:05)

jako na zkušeného pěstitele révy. Mám pár keřů asi 20, zatím se všechny drží poměrně dobře. Stříkal jsem letos jen proti přezimujícím škůdcům, potom 1x proti plísni a nyní koncem května proti padlí. Ten postřik vyvolal stav jedného keře talismanu, který zdárně vyrašil, výhony dosáhly asi 15 cm, ale potom se vývoj zastavil a lístky na nich postupně úplně odešli. Po jich dokonce i stonky. Nyní je situace taková, že keř znovu ukazuje očka ve fázi malého poupěte s chmýřím, určitě to má odborný výraz. Takže se s dovolením ptám, má tento keř ještě nějakou šanci, nebo raději to vykopat?
A potom co se mi ještě přihodilo. Vedle druhý talisman hezky roste, má resp.měl 2 výhony.Tak jsem se rozhodl jeden ohnout na příští rok na kordon
a samozřejmě se mi odlomil. Tak jsem mu vrch odstřihl, dole provedl zarovnání tak jak se dělá při odběru řízků a dal to do vody za okno do kotelny. Může se mi z toho podařit něco vypěstovat, třeba jako náhradu a ten první popsaný talisman? Doufám, že to hodí kořínky, potom, že bych to dal do květináče s hlínou a co dál nevím kvůli přezimování. Asi to přenést do bytu nebo to nějak zajistit na zahradě se zabalením do tepelné ochrany.
Tak nějak v tom bruslím a zatím se mi až na ten talisman poměrně daří, ale tento případ jasně naznačil, že vše může být za chvíli jinak. Postřiky provádím víceméně náhodně. Byl bych velmi rád, kdybyste mi odpověděl.
Díky a přeji hodně úspěchů.

Re: Mám na vás dotaz Zdenku,

(Zdenek, 28. 5. 2018 11:31)

Ahojte Jardo,
nebruslete, bude to v pohodě. K prvnímu dotazu: Myslím si, že úhyn letorostů na jednom z vašich keřů byl vyvolán šokovým působením vnějších nepříznivých podmínek. Na jaře je takový stav typický například po mrazících, ovšem pokud seto stalo jen u jednoho keře z dvaceti, příčina bude pravděpodobně jiná. Může to být nějaký problém v kořenové soustavě (např. hryzci), spálení vyšší koncentrací postřiku, což zmiňujete, apod. Abych dokázal přesnou příčinu odhalit, musel bych znát podrobnou historii veškerého letošního jarního dění ve vaší viničce. Pokud projevuje keř snahu opět vyrašit, rozhodně bych ho nyní nevykopával a počkal bych, zda se jeho růst samovolně obnoví. K úspěchu výrazně přispěje zálivka v době přísušků. Réva o svůj život dokáže intenzivně zabojovat.
K druhému dotazu: Ptáte se, jestli lze zakořenit loňský výhon, který se ulomil při vyvazování. No, standardně se výhony (réví) do tažnů vyvazují ve stádiu nenarašených pupenů, čili termínově nejpozději do poloviny dubna. V takovém případě by nemělo být zakořenění odstřiženého výhonu problémem. Mám na stránkách nějaké článečky, pojednávající "jak na to". Je však zvláštní, že se mne na to ptáte nyní, koncem května, neboť v tomto termínu už byste měl mít své řízky, které jste z ulomeného výhonu vytvořil, zakořeněné. Zakořenění totiž trvá zhruba měsíc až měsíc a půl. Jestli jste ale dal zakořenit již narašené řízky, může s tím být problém, nemám s tím však zkušenosti. V každém případě pro úspěšné zakořenění je potřebná stálá teplota nad 20°C. Ideální je teplota kolem 25°C. Proto je účelné provádět zakořeňování nikoli venku, ale v interiéru.

Držím palce! Zdenek