Otavská vinička

Padlí révové (Uncinula necator), oidium nebo lidově moučnatka, je další nepříjemná a dotěrná houbová (plísňová) choroba, která velmi často vinařům ohrožuje úrodu a ztrpčuje život. Na internetu lze o této chorobě nalézt dostatek potřebných a zajímavých informací, například ZDE.

V mojí výsadbě má snahu se objevovat na některých citlivých odrůdách, a to hlavně na odrůdách Vitra a Glaša, dále pak s poněkud menší intenzitou například na odrůdách Vostorg , Viktoria a JCHD. Glašu jsem dokonce musel kvůli extrémní citlivosti k padlí z původního stanoviště odstranit.  Toto 'detašované' stanoviště bylo totiž na zahradě u lesa a les v daném případě funguje jako zdroj a akumulátor trvalé vzdušné vlhkosti. Na neošetřovanou Glašu býval koncem srpna doslova tragický pohled. Naštěstí většina mých odrůd je v domácích pěstitelských podmínkách vůči houbovému padlí zatím dostatečně odolná a pokud není, mohu zde proti němu aktivně zasáhnout.

Pro svůj rozvoj na keřích révy potřebuje tato choroba teplo, ideálně kolem 25°C, a již zmíněnou vysokou vzdušnou vlhkost. Přímé smočení povrchu rostlin vodou, například v podobě deště či rosy, není potřebné. To je důležitý rozdíl oproti plísni révové. Nejčastěji se padlí začíná objevovat po odkvětu na bobulích ve stádiu velikosti "hrášek", což v mém případě připadá přibližně na druhou polovinu července. Prvotní napadení bobulí se projevuje jako bílý, jemně "pomoučený" povlak některých bobulí v hroznu, postupně se bílý povlak šíří i na další bobule.

Slupka napadených bobulí ztrácí svou elasticitu a vnitřním napětím praská, obsah bobule mnohdy částečně vyhřezne ven. Napadené a neléčené hrozny již nedozrají, plesnivě páchnou, zvolna uhnívají a nakonec uschnou.  U zdravých bobulí, v následném vývoji po zaměknutí, přibližně od fáze, kdy se v bobulích začnou vytvářet cukry, se slupka a povrch bobulí vůči padlí stávají odolnými a dozrávající bobule již nejsou touto plísní napadány a poškozovány. Proto je důležité hrozny udržet ve zdravém stavu zejména v "zeleném období" od července až přibližně do poloviny srpna, dle rychlosti dozrávání konkrétní odrůdy.

Bohužel, snímky hroznů v pozdější fázi napadení mi zatím v domácím archivu chybí, protože jsem při nastalé příležitosti neměl k dispozici foťák.

Padlí rovněž intenzivně napadá listy révy.  Prvotní známky výskytu se projeví na vrchní straně listů nejprve jako plošné jemné sametově bílé ochmíření, či lehoučké pomoučení. Nejlépe jsou plošky i ostrůvky s povlakem plísně patrné při pohledu souběžném s listovou plochou.

Následně bělavá vrstvička zesílí a zvýrazní a je patrná zřetelně i při kolmém pohledu na list. Napadené listové plochy v místech pod plísňovým povlakem brzy ztrácí původní zelené zbarvení, nejprve žlutavě zesvětlají, pak hnědnou a na povrchu nekrotizují.

Silně postižené listy tím ztrácejí přirozenou schopnost fotosyntézy a tvorby asimilátů, potřebných pro výživu plodů. Zasažené a poškozené listy neusychají a neopadávají ihned, ale relativně dlouho zůstávají na keři.

Padlí se projeví i na vyzrávajících letorostech, na nichž vytváří charakteristické tmavě  hnědé, až téměř černé mapy. Zatímco na bobulích se projev padlí omezuje víceméně na období zelených nedozrálých bobulí, na listech a letorostech se může objevit třeba až v samotném závěru vegetace.

Ochrana:

Protože je intenzita výskytu choroby podporována zvýšenou vzdušnou vlhkostí, je důležité v oblasti hroznů zajistit dostatečnou vzdušnost a ventilaci. Proudící vzduch má příznivý vliv na osušování povrchu bobulí. Všiml jsem si, že na rozvoj padlí má u mě negativní vliv domovní štítová zeď, u které mám též vysazeno několik rostlin. Zeď sice velmi příznivě redukuje prudké teplotní výkyvy a pozitivně ovlivňuje rychlost zrání, ale současně rovněž omezuje proudění vzduchu pod listy a uvnitř keřů. Na mých keřích u zdi se proto padlí projeví vždy dříve, než u keřů volně vysazených. Proto je účelné včas odstranit část listů na letorostech v oblasti kolem hroznů a případně vylámat i zahušťující zálistky, aby k hroznům mohl nejen proudící vzduch, ale i sluníčko. Toto opatření obecně platí nejen pro keře vyrůstající u zdi, ale pro všechny typy výsadeb.

V minulosti jsem proti padlí zasahoval vždy až po zjištění prvotních příznaků choroby na listech či bobulích. K rychlému vyléčení a také i k následnému potlačení nových projevů choroby se mi osvědčil přípravek Falcon 460EC. Podle intenzity a tlaku choroby mi obvykle stačil jeden nebo dva postřiky v letním období. Od letošního roku 2015 zkouším proti padlí a rovněž i proti jiným houbovým chorobám (plíseň šedá) preventivní použití "bio-eko" preparátů PREV-B2 a Vitisan. Nevýhodou je potřeba častějších a periodicky prováděných ošetření. Ale co by člověk pro tu svojí milovanou révu neudělal, že.