Sladké mámení
Tak jsem si myslel, že to s další výsadbou nových stolních odrůd už nebudu moc přehánět a že přibližně v průběhu budoucích tří až čtyř let v poklidu dosadím zbývající volné plochy, které mám ještě k dispozici. To by podle odhadu představovalo přisadit už jen 5 ÷ 6 nových odrůd ročně. Jenomže se to koncem loňského roku tak nějak divně semlelo a navzdory původnímu plánu přišly nenadále od kamaráda Mirka nové lákavé podněty a nečekané návrhy, kterých nevyužít, byl by věčný hřích. A ten bych si určitě vyčítal až do smrti smrťoucí! Nových odrůd, které se na nás valí ze všech stran, z nichž jedna je lepší a hezčí než druhá, jsou snad milióny. A nejvíce se to valí z východu. Zde usilovně šlechtí snad každý, kdo má ruce a nohy, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Takže se přiznám, neodolal jsem sladkému mámení a podlehl jsem jeho rafinovaným úkladům. Tím pádem původní střízlivé plány i proti mé pevné vůli vzaly za své a já jsem pro letošní rok spáchal objednávku na rekordní počet odrůd:
Rošfor, Preobraženie, Dovga, Prezent, Alexa, Veronika, Sfinx, Atos, Zarja nesvetaja, Bažena, Dubovskij rozovyj, Ajuta, Zenit, Kolobok, Prima, Rudik, Rombik, Tjulpan, Lora, Arkadija, Samba, Dunav, Sensacija.
Krásné! Opojné! Úžasné!
…
No paráda, … , hm, ale co si počnu, až to vše dorazí? Příjemné snění se rázem přehoupne v krutý návrat do všední reality: ... kam je zasadím, co přeroubuji, co zlikviduji a vyměním, aby se mi celé toto nadělení do viničky nějak vešlo? A jak budu zvládat takové kvantum řízků, protože kromě těchto stolních si ještě potřebuji namnožit i "pár kousků" moštových? Takže to vypadá, že sklenice s řízky budou stát na všech parapetech, včetně obýváku a kuchyně. No potěš. Vyhodí - nevyhodí mne žena z baráku? To vše je v tuto chvíli velká neznámá. A proto nejím, nespím a přemítám. Nu což, zavinil jsem si to sám, hamižnost se nevyplácí.
...
PS, 2.3.2016: Vše kupodivu zdárně klaplo a až na jednu odrůdu je to vše pod střechou. Přibližně za měsíc začnu, jaro už skoro klepe na dveře.
