Otavská vinička

V závěru loňského článku o AQ 10 jsem uvedl, že ještě neházím flintu do žita a i přes nejednoznačné a ne zcela prokazatelné výsledky jeho účinků hodlám s tímto přípravkem experimentovat dál. Nyní máme začátek léta 2017, venku již nejméně čtrnáct dnů panují takřka tropické teploty, nezřídka přeskakují třicítku a již měsíc a půl u nás pořádně nezapršelo. Půda je vyprahlá na troud a kořeny musejí čerpat vláhu z hlubších vrstev, která tam ještě zbyla po propršeném dubnu.

Při obhlídce svých latifundií jsem před pár dny zaznamenal prvý náznak napadení padlím u choulostivé odrůdy Diamant. Ta roste na zdi, částečně v závětří a loni byla padlím postižena nejvíce z mých pěstovaných odrůd. Nyní jsem u tohoto keře zjistil několik mladých listů se zprohýbaným povrchem, společně s jejich světlejším, nažloutlým barevným odstínem v podobě neohraničených plošných skvrn. Zdravé normální listy takto nevypadají. Uvedené vizuální projevy nebývají v literatuře uváděny v souvislosti s padlím jako typický znak napadení touto chorobou. Jenomže při mých loňských pozorováních jsem zjistil, že tyto znaky na mladých listech se projevovaly zřetelně nejvíce právě u keřů, které byly padlím zasaženy jako první a v následujícím období sezony nejvíce. Proto jsem si spojil zažloutlé hrbaté mladé listy s padlím a domnívám se, že se jedná o prvotní  rozpoznatelný projev napadení touto chorobou.

Podle informací, které jsem o přípravku AQ10 sehnal, se doporučuje provést vícenásobné jarní ošetření ve fázích před květem a těsně po něm. Ideální termín jsem už sice prošvihl, ale doba, kdy tato choroba běžně začíná úřadovat na bobulkách mladých střapců je ještě přede mnou a přijde přibližně za měsíc, na přelomu července a srpna. Proto jsem se rozhodl, že nyní při nadcházejícím  víkendu provedu první letošní postřik.

Další důležitou informací, kterou mám k dispozici a kterou chci letos důsledně dodržet, je doporučení aplikovat přípravek pouze za podmínek vyšší vzdušné vlhkosti než 60%. Jinak hrozí předčasné vyschnutí a uhynutí biologické kultury na listech a povrchu ošetřovaných rostlin. Právě tady jsem možná loni udělal chybu, protože jsem pečlivě nekontroloval, jaká vzdušná vlhkost při postřiku vlastně je. Předpokládal jsem, že těsně před soumrakem už to "bude dobré". Jenže to bylo v mlhavém září. Nyní máme horký suchý červen … a ono to těsně před soumrakem vůbec není dobré! Celodenní vzdušná vlhkost je v těchto dnech velmi nízká, a ani v noci se to příliš nelepší, což se projevuje například tím, že po ránu vůbec nebývá rosa.

Na obrázku je graficky znázorněn průběh základních klimatických veličin z profesionální meteorologické stanice, které leží nedaleko od mé viničky. Průběh vzdušné vlhkosti z obou víkendových dnů je zobrazen bleděmodrou křivkou. Do grafu jsem doplnil vodorovnou čáru, znázorňující potřebnou hranici vlhkosti 60%, kterou je potřeba při postřiku dodržet. Modře vyplněné plochy znázorňují čas, kdy byla vlhkost nad touto hodnotou. Z grafu je zřejmé, že optimální doba pro účinkování postřiku je nyní velmi krátká. Při jasné noci ze soboty na neděli to bylo pouze ráno od 3 do 8 hodin a v noci z neděle na pondělí při částečně zatažené obloze jen ráno od 2 do přibližně 5.30 hodin. (V grafu je uveden středoevropský čas, který u nás platí v zimě. V rámci nynějšího letního času jsou časové údaje o hodinu posunuté, takže v neděli by to reálně bylo v čase 4÷9 hodin a v pondělí 3 ÷ 6,30 hodin). To značně málo pro efektivní aktivizaci a působení léčivé houby. Navíc nejvyšší hodnoty vlhkosti byly v obou dnech nízké, v neděli jen 75% a v pondělí dokonce pouze 65% což je další nepříznivý faktor. Proto jsem se rozhodl neplýtvat přípravkem a odložit postřik na dobu, kdy vzdušná vlhkost stoupne na přijatelnější hodnoty. Dočkám se jí během letošního léta?

...

7. července odpoledne jsem se po delší době, zaviněné zaneprázdněním jinými povinnostmi, zašel podívat, jak se daří mým třem citlivkám, které rostou za barákem u zdi. ("Citlivka" = odrůda révy, choulostivá na plísňové choroby. Výraz bez svolení převzat od přítele VJK a s jeho laskavostí dále používán). Šel jsem tam v předtuše zlého, neboť padlí jsem na Diamantu zjistil již před delší dobou a nic jsem proti němu neudělal, navíc letos panuje super letní počasí s teplými nocemi - pro padlí doslova ideál. Předtucha nezklamala: keře bujně přehuštěné, na listech bíle pavučinové ostrůvky, na stoncích letorostů tmavé fleky a když jsem rozhrnul listoví - HA, ... a na bobulkách bílá mouka! (... auto mouku rozváží z velikého nádraží. Jenže tahle mouka by se Alence ani pekařům vůbec nelíbila).  Průser! Podotýkám, že ostatní keře, které mám volně na drátěnkách byly v tu dobu zcela zdravé. Takže suma sumárum mám zde notoricky známou rovnici:

"zeď + zahuštění keře (= špatná vzdušná ventilace) + teplé dny a hlavně teplé vlhké noci = padlí jako hrom" !

Vše špatné pro něco dobré, jak se říká - nyní konečně nastala ideální a dlouho plánovaná a odkládaná příležitost pro AQ10. Hyn sa hukáže co dokážeš, ty nadějný přípravku. Máš kurativní účinky? Máš. Tak je předveď!

Večer jsem připravil postřikovač, před půlnocí rozpustil a rozmíchal granulky ze dvou malých sáčků ve vodě, do vody přidal smáčedlo, natáhnul telefon na čas 4.00 hodin a šel spát. Když mě telefon vzbudil, byla za okny skoro ještě tma, jen na východě se už mezi mraky zvolna začínalo svítit. Komu by se ale chtělo z hebké postýlky do té tmy blbnout s postřikovačem? Mně rozhodně ne. A tak jsem po zralé úvaze posunul buzení ještě o půl hoďky později a znovu blaženě zavřel víka. Když mě ten neoblomný mizera probudil podruhé, už bylo venku skoro světlo. Další lákadlo posunutí budíku jsem po chvilce váhání zamítl maje pevnou vůli a potichu, jako myška jsem se vyplížil z ložnice, abych náhodou nevzbudil manželku, což se mi skoro podařilo. Až skoro za dveřmi jsem zaslechl cosi o bláznu, co snad nikdy nedostane rozum, nebo něco na ten způsob.

Bylo sobotní pohádkově letní ráno. Klid, ticho, na větvích stromů se ani lístek nepohnul, jen občasné pípnutí jakéhosi ptáčka se občas ozývalo odněkud z dáli. Příroda ještě spala. Japonský motor mého postřikovače hbitě naskočil prvním zátahem a jeho vzteklý rachot se rozletěl do údolí. Pak už příroda nespala, naše vesnice asi také ne, alespoň určitě ne ti sousedé, kteří bláhově usínali za otevřenými okny. Proč jsem si nepořídil raději akumulátorový? ... ptal jsem se nechápavě sám sebe. Přece proto, že jsem tehdy netušil, že budu muset chodit stříkat i v noci, mohla znít logická odpověď. No co teď s tím, že.

Ale postřik jsem udělal perfektní. Precizně a pečlivě. Hrozny doslova omyl, listy postříkal z vrchní i spodní strany a to na všech keřích u domu, na zahradě a také i sazenice ve školce. Vzdušná vlhkost toho rána byla solidní a postřik tak vydržel na listech i dalších částech rostlin až několik desítek minut v kapalném stavu. Provedení akce snad už předpisovější být ani nemohlo, v tom mám tentokrát úplně čisté svědomí. A v pondělí ráno jsem si opět přivstal a při cestě do práce jsem totéž stejným způsobem zopakoval ve viničce.

16. července přidávám druhý postřik AQ10 (dle doporučení výrobce opakovat jej přibližně po týdnu až deseti dnech). Ráno za úsvitu v 5.00 hodin byla po včerejším chladnějším dni s několika dešťovými přeháňkami vzdušná vlhkost maximální a listy v době postřiku byly po večerním deštíku ještě mokré. Stav tří napadených keřů po ošetření z minulého týdne: zdá se mi, že choroba se výrazně nerozšiřuje, na bobulích však bílý povlak zůstal, ovšem není zcela kompaktní a lze jej lehce setřít. Bobule jakoby zastavily růst, ale nepraskají. Zda prvý postřik zabral zatím nemohu potvrdit ani vyvrátit, protože výsledek není jednoznačně prokazatelný a vizuální projevy choroby trvají. Nemám bohužel k dispozici srovnávací neošetřené rostliny, u kterých by bylo možné sledovat a objektivněji porovnat, jak by se situace vyvíjela bez postřiku.

26. července. Od minulého týdne se ochladilo a přešla vlna drobných dešťů. Po pětidenní nepřítomnosti doma jsem se dnes ráno, před odjezdem do práce zvědavě zaskočil podívat na své tři citlivky u zdi, jak se jim daří a jak se vyvíjí, či nevyvíjí to jejich padlí. A bohužel, přišlo zklamání, naděje na zázrak pohasly. Všechny hrozny silně pomoučené, na mnoha bobulích hnědavé fleky a začínající praskání - toť neklamný důkaz, že padlí tady vyhrálo! Takže dva předpisové postřiky nepomohly a nástup padlí nezastavily. To je velká rána pro AQ 10!

Takto si vyléčené hrozny po dvou pečlivě provedených postřicích nepřestavuji

AQ 10 se asi snažilo, snažilo, ... ale padlí nakonec vyhrálo

Hrozny ze tří keřů půjdou do kompostu

Pak jsem ještě zaběhl do zahrady se podívat na drátěnku, jak se drží keře které jsou na větru. Sláva, zde je to stále OK, listy zdravě zelené, bez napadení oidiem (i peronosporou). Podobné by to mělo být ve viničce, kam se ale dostanu až zítra odpoledne. A hlavou mi vrtá otázka: "pomohlo k tomuhle dobrému stavu volných keřů AQ10? Jak by to dopadlo, kdybych vůbec nestříkal, stejně nebo jinak?" Nevím. Vyřknout definitivní rezultát nad AQ10 jsem nedokázal. Ale něco mne napadlo. Poslal jsem E-mailem stručný dotaz do BIOCONTu, pročpak vlastně dosud nemají v sortimentu to unikátní AQ 10, když se výhradně zabývají prodejem BIO - EKO ochranných přípravků?

Odpověď z BIOCONTu překvapivě nedala na sebe dlouho čekat a vnesla do celé záležitosti, alespoň pro mne, definitivní jasno. Dovolím si zde ocitovat, resp. parafrázovat některé zásadní pasáže z jejich odpovědi:

"... parazitická houba AQ10 nás svojí účinností nepřesvědčila a proto ji v sortimentu nemáme. V našem sortimentu máme pouze ty prostředky, jejichž účinnost je vysoká a lze se na ně spolehnout. "

"... kolegové tento přípravek zkoušeli a neúspěšně, ..., jeho použití je velmi omezené dobou aplikace a dalšími podmínkami. Hraje tam roli spoustu faktorů, ...."

"V profesionálních vinicích se to neosvědčilo, protože pokud aplikujete tuhle houbu, nesmíte aplikovat žádný fungicidní postřik a to ani biologický. Tím pádem se při malé účinnosti dostáváte do patové situace. Profesionální pěstitelé potřebují řešení, které není riskantní, proto AQ10 není v našem sortimentu".

To jsou myslím jasné argumenty. Konečně nějaká hodnověrná validní informace o AQ10! Že AQ10 jednoznačně nepřesvědčilo mne, amatéra, jistě nikoho trápit nebude, ale že nepřesvědčilo profesionály, je špatné. Takže na závěr experimentu, který tímto ukončuji, bohužel musím vyřknout následující rezultát:

Sbohem AQ 10

Bylo jsi mou nadějí, ale už nejsi.

Dal jsem Ti šanci, věřil, stal jsem se dobrovolně pokusným králíkem, ale tys mne připravilo o dvě úrody na mých třech viniferách a tu letošní Kodrjanku, tu Ti vážně neodpustím!

Kéž by se našli tací, kteří by prokázali, že jsem Ti snad ukřivdil...

letošní Diamant, Kodrjanka i Vitra, putující do kompostu