Atos
Chtíč po novém, nepoznaném, tajemném, neprobádaném a překvapivém, mě krom jiných nových pořízenců dohnal i k pořízení Atose. Modrý Atos by měl dokázat dozrávat už na konci školních prázdnin a ne až někdy po delším rozběhu školního roku, kdy už u nás bývá slunce zalezlé kamsi do ledničky a studené mlhy jsou požehnáním pro všechny plísně a hniloby.
Letos konečně, po jednom dlouhém roce stráveném v květináči, coby révovém baby-inkubátoru a druhém roce stráveném ve viničce mezi révovými batolaty, mi napotřetí Atos ukázal své střapečky. Vypadaly hezky. Ale byly jen dva a zatím malé, takže z nich se toho moc usuzovat nedá. Proto jsem stále obestřen mlžným oparem napětí a budoucího očekávání, skoro stejně, jako na začátku.
Fotografie
