Otavská vinička

Kodrjanku se snažím pěstovat už několik let. První výsadbu této odrůdy jsem, pokud mě archivní záznamy neklamou, uskutečnil v roce 2008. Nadějný keřík mi však na jaře třetího roku života z neznámé příčiny uhynul. Pak jsem se o Kodrjanku pokoušel znovu, nově vysazená náhradní sazenice opět přežila prvou zimu, na jaře zdárně narašila, avšak po vyrašení začala stagnovat a podobně, jako v předešlém případě postupně uschla. Souběžná výsadba na zahradě u rodičů v Brně byla o něco úspěšnější, zde mladý keř z roku 2010 dvakrát úspěšně zaplodil, ale pak bohužel musel být z důvodu virového onemocnění odstraněn. Mezitím jsem jako pravděpodobnou příčinu opakovaného jarního úhynu mladých keřů v mé domácí výsadbě stanovil "stres z opakovaných jarních přímrazků" a učinil jsem určitá nápravná opatření. Protože jsem člověk umíněný, vytouženou Kodrjanku, kterou považuji za odrůdu vysoce kvalitní, vzhledově atraktivní a možná už i kultovní, jsem nevzdal. Od kamaráda Mirka jsem si opatřil štěpovací materiál (Mirku, díky!) a Kodrjankou jsem přerouboval desetiletý keř červeného Veltlínu, rostoucí u jižní štítové zdi naší stodoly. A tímto počinem se mi, zdá se, po devíti letech tápání a nezdarů konečně podařilo zlomit letité prokletí. Kodjanka se zdárně ujala, nasadila k bujnému růstu, úspěšně odkvetla, takže jsem se konečně dočkal hroznů této vytoužené odrůdy. Druhý, pravokořenný keř Kodrjanky jsem v roce 2016 si vysadil do viničky.

Na Kodrjance jsem si všiml jedné zajímavosti a potvrdil mi to i Mirek. Její bobule se v porovnání s ostatními odrůdami vyvíjejí nejprve velmi pomalu a liknavě, jako by měly dozrát snad až koncem listopadu..A najednou, během velmi krátké doby, zhruba čtrnácti dnů nastane překvapivě rychlý posun, bobule se rychle zvětší, zbarví se do temně modrého odstínu a zesládnou.

Upozorňuji, že odolnost této odrůdy k plísni révové i padlí je slabší. Mé dvouleté experimenty s ochranným biologickým preparátem AQ10 proti padlí, který se projevil jako nespolehlivý, byly v roce vykoupeny totálním zničením hroznů touto plísňovou chorobou.

Chuťově řadím Kodrjanku mezi svou absolutní špičku. Přestože je slupka velmi tenká, bobule nepraskají. Dužina je pevná a příjemně chruplavá, semena velmi malá, takřka nezřetelná. Chuť je harmonická, dokonale vyvážená, bez specifických chuťových odstínů. Je to prostě pecka!

(aktualizace 10/17)

Sezónní hodnocení odrůdy